Rady s umělým odchovem

Rád bych se zde podělil o mé zkušenosti s umělým odchovem mladých. Rád bych předem poděkoval za vydanou knihu od Rudolfa Wagnera - Papoušci a umělý odchov mláďat, z které jsem čerpal veškeré informace a podle které jsem se snažil při odchovu mláďat držet.

Pokud plánujete umlělý odchov, ať to je již plánované z důvodu odchovu vzácných papoušků, nebo jen by jste si tento odchov rádi vyzkoušeli, či jste nuceni umělého odchovu z důvodu zničení snůšky nebo jejího opuštění rodiči a nemáte možnost chůvy, tak každopádně doporučuji, je-li to možné, ponechat samotnou snůšku co nejdéle u rodičů, ovšem za předpokladu, že jí samice nebo samec nezničí. Hlavním důvodem je, že první dny po snesení vajíček, jsou emrya velice náchylná na jakékoli vnější vlivy v podobě lehkých otřesů a ventilátory u líhně vydávající lehké chvění tomuto nebezpečí příliš neprospívají. Samozřejmě pokud nechceme i těchto pár dní riskovat, je lepší snůšku odebrat a podstoupit toto menší riziko.

Pokud budeme dávat vajíčka do líhně, tak je zapotřebí si pohlídat datum snesení, abychom byli připraveni na to, jaké které vajíčko se bude kdy líhnout, poněvadž pokud máme nastaveno automatické obracení, je zapotřebí alespoň tři dny před líhnutím tento proces zastavit. Dále si hlídáme vlhkost vzduchu, poněvadž každý druh papouška potřebuje jinou vlhkost vzduchu, ale všeobecně platí, že by vlhkost vzduchu neměla klesnout pod 40 procent a čím se více blíží líhnutí tak ji zvyšujeme. Tři dny před líhnutím by měla dosahovat i 60 procent. Teplota v líhni by měla mít 37,5 C.

Po vylíhnutí přesuneme mládě do odchovny, kde by první hodiny mělo mít teplotu 37 C, aby se ósušilo. Poté můžeme snížit teplotu na 36,5-37 C a každý týden života mláděte snižujeme teplotu o 1 C. Trošku nám nastává problém, pokud v odchovně máme vícero druhů papoušků různého věku. Tam samozřejmě bude záležet na každém chovateli jakou cestou se vydá, zde asi optimální řešení neexistuje, každopádně já se držím pravidla, že vše nastavuji podle nejmladšího v líhni max. o 1,5 C pod danou hranici. Vlhkost by neměla klesnout pod 40 procent, poněvadž by mohl vzniknout problém s peřím.

Co se týče samotného krmení, tak ihned po narození, mládě krmit nemusíme, poněvadž si z vajíčka přináší svoji žloutkovou zásobu. První týden krmíme pravidelně po dvou hodinách a na udržení těchto intervalů apeluji, poněvadž pokud budeme krmit mládě po delších intervalech s tím, že mu dáme větší množstí, hrozí špatný vývin samotného mláděte. Z počátku dáváme řidší až vodovou stravu, později s prodlužováním intervalů můžeme taktéž dávat o něco tužší směs, kterou v dnešní době zakoupíme ve všech speciálních obchodech. (např. zn. Nutribird pro umělý odchov). Obzvláště po narození mláděte musíme dávat pozor na hygienu, stříkačky pravidelně alespoň vyvařujeme a chovatelské zařízení omýváme dezinfekčním prostředkem. Je to stejné jako u lidí, čím je menší, tím na hygienu musíme být opatrnější, poněvadž mláďata jsou na jakékoli bakterie a nemoci podstatně více náchylní, než starší ptáci. Obzvláště prvních deset dní, toto pravidlo platí dvojnásob. 

Nechci se v tomto článku rozepisovat  pro mě nesmyslných pokusech o tom, jak který chovatel připravuje pro svá mláďata to nej, když dnes koupíme vyváženou stravu v obchodech, která obsahuje vše co mládě potřebuje. Chtěl jsem v tomto článku vyzdvihnout to nejdůležitější, co každý chovatel potřebuje ke zdárnému a úspěšnému odchovu. Proto bych ještě rád zmínil jak vlastně často mláďátka krmit.

Zde se pouze liší, jestli mládě odebereme od rodičů např. od 10. dne věku ptáčete, nebo jestli mládě krmíme od narození. Zde platí pravidlo, že pokud krmíme od malička, tak samotné krmení musí být častější s menším množstvím. U od rodičů odebarných mláďat, můžeme dávku vždy o něco zvýšit a intervaly prodloužit.

Teplota krmné směsi by měla nejlépe dosahovat kolem 40 C, ale toto je docela problém, pokud krmíme stříkačkou o velikosti 2 cl, poněvadž tam teplota během chvilky klesne na pokojovou teplotu, takže se snažím ohřát krmení na více stupňů a pokud teplota klesne na žádanou teplotu (to si musí každý odskoušet), tak se snažím mládě co nejrychleji nakrmit. Lepší je podle mého názoru dát mláděli o něco málo studenější směs než naopak, poněvadž potom hrozí popálení mladého volátka..

V 1-3 dnu krmíme každé 2. hodiny cca 1/2 až 2 ml, od 4-12 dne věku po 2,5-3 hodinách 3-10 ml. Od 14-21 dne věku 10-25 ml každé čtyři hodiny a od 22-35 dne stačí již jen pravidelně po 6. hodinách 20-40 ml a můžeme vypustit noční krmení. Od 36. dne krmíme každých 8. hodin. Pokud začně mládě blinkat, tak to znamená, že je přesyceno a dávku musíme upravit. Tyto hodnoty jsou přibližné a vycházejí pro krmení mláděte o velikosti Amazoňana, proto je zapotřebí množství upravit, dle druhu, který budete odchovávat.

Nejtvrdší oříšek přichází při odnaučování mláděte uměle stravě a přecházení na samostatnou stravu. Zde žádný 100% recept neznám, každý papoušek je jedinečný a bude záležet na každém jedinci. Každopádně moc nedoporučuji, pokud si někdo bude odebírat mládě domu na ochočení, aby se vyhli ze začátku všem pamlskům z ruky (piškoty atd.), jinak prožijete do budoucna horké chvilky. Tyto pamlsky mláděti nic nedají a pouze mu zachutnají a postupem času bude mít hlad a nebude chtít jíst sám. Nedávno se o tom na vlastní kůži přesvědčil můj kamarád u Kakadu bílého, dva týdny se nevyspali, mládě mělo stále hlad a samo se nechtělo krmit. Muselo se opět přejít na umělou stravu, aby mládě nabralo sílu a pak vše od znova, aby se naučilo samo brát zrní. 

Věřím, že tyto informace vám nějakým způsobem pomohou v umělém odchovu a přeji všem chovatelům, aby tento postup museli využívat jen plánovaně, v případě odchovu vzácných ptáků případně pro odchov papouška na ochočení.